Strach je emoce, která je důležitým mechanismem našeho přežití. Ale v pouze v případech, že nám jde o život nebo nám hrozí nebezpečí. Pokud strach překračuje tento rámec, degraduje náš život na pouhé přežívání. Ničí to nejen nás samotné ale také naše okolí. Proč se tolik bojíme ve společnosti, která je mírumilovná? Hrozí nám snad dnes a denně velké nebezpečí? Jde nám o život? Pochybuji. A přesto se neustále něčeho bojíme. Klepeme se strachy před naprostými malichernostmi. Ať to jsou ženy nebo muži. Všichni bez rozdílu. Strach, který v nás samotných neustále kvete, je jen výplodem špatně nastavené vlastní mysli. Naše hodnoty se překroutily, naše chápání a vnímání je degradované. Částečně za to může společnost, více však my sami. Uvěřili jsme totiž bludům kolem nás. Když máme strach, svěřujeme se a zaséváme tak strach i kolem sebe.
Máme strach o práci, o peníze, o své blízké, o všechno kolem nás. Žijeme se strachem tak svázáni, že si ani neuvědomujeme, jak moc nás ovládá na všech úrovních. Řídí nám vlastně celý život. Je to naše dítě, se kterým jdeme za ruku. Ovšem ne jen my sami, ale celá společnost je řízena strachem. Bojíme se dělat věci, které bychom dělat chtěli, bojíme se říkat pravdu, máme strach, aby si o nás lidi nemysleli nic zlého. Toužíme po jiné práci a bojíme se udělat změnu. Bojíme se odejít od partnera, ukončit vztah, který nefunguje. Pokud nebudeme platit sociální pojištění, nikdo se o nás v důchodu nepostará. Když nebudeme platit zdravotní, umřeme bez ošetření nebo se dostanete do dluhů. Pokud nebudeme mít práci, budete bezdomovci. Jestliže nebudeme užívat léky, nikdy se neuzdravíme. Pokud budeme jiní než ostatní, společnost nás bude odmítat.
A víte, co vám řeknu? Že pokud se budete bát, nikdy nikam nedojdete. Nic nedokážete. Nic nevytvoříte! Alespoň nic sami ze sebe. Budete jen otrokem svého vlastního strachu. Chcete takový být? Pokud ano, tak je to v pořádku. Jen si to otevřeně přiznejte a žijte s tím. A pokud takový být nechcete, tak s tím začněte konečně něco dělat. Se strachem se dá docela dobře pracovat. Tak se přestaňte konečně bát vlastního strachu. Strach je totiž dobrý sluha, ale špatný pán…
Mějte všichni krásný podzimní víkend, Pavel
