Návrat k přírodě? Odpověď na tuto jednoduchou otázku není lehká. Dnešní kosmetické přípravky dokonce ani nemůžeme jednoznačně nazvat moderními. Jsou pouze na úrovni našich současných znalostí a při jejich výrobě se využívá všech nejnovějších technických vymožeností. Ani seberozsáhlejší kosmetický sortiment však nemůže být nikdy úplný. Každý člověk má na kosmetiku jiné požadavky a uspokojit je není právě lehké. Vedle přípravků vyráběných kosmetickým průmyslem tedy stále zbývá dosti prostoru pro individuální kosmetickou péči a pro přípravky vyrobené po domácku. A právě v lidové kosmetice jsou některé rostliny nenahraditelné.
To samozřejmě neznamená, že bychom měli odmítat všechny syntetické, člověkem uměle vytvořené sloučeniny. Měli bychom si jen ujasnit, v čem spočívá skutečný pokrok. Lidé někdy v návalu nadšení nad schopností vyrobit téměř vše uměle zapomínají na to, že v živé přírodě se takové dokonalé a mnohem levnější syntézy uskutečňují odedávna. Každá rostlina je vlastně tou nejdůmyslnější továrnou na výrobu účinných, třeba i chemicky složitých látek. Tyto přírodní produkty jsou dílem živého organismu, a proto jsou pro člověka přirozené, biologicky přístupné. Díky rozvoji organické chemie a farmakologie dnes umíme říci, co která rostlina užitečného produkuje a jak tyto látky na lidský organismus působí. Z tohoto hlediska se tedy jeví znovuzavádění přírodních látek nejen v lékařství, ale i v kosmetice jako rozumné a pokrokové. Jaké kosmetické přípravky dnes známe a jak se v nich uplatňují přírodní látky?
PLEŤOVÁ KOSMETIKA
Mýdla ; Se vyrábějí neutralizací mastných kyselin louhem. Ve vodě uvolňuje rozpustná část mýdla z pokožky nečistotu a nerozpustná část – pěna – odstraňuje prach a mrtvé buňky. V kosmetice se používají tak zvaná neutrální toaletní mýdla s nadbytkem nezmýdelněného tuku, která zabraňují odtučnění kůže. Podle menšího či většího obsahu mastných kyselin mají různou jakost. K barvení i k parfémování mýdel se používají nejen syntetická barviva a kompozice, ale i přírodní barviva a silice. Kosmetická mýdla mohou obsahovat i rostlinné výtažky nebo látky izolované z různých rostlin, například z heřmánku, šalvěje a jiných rozmanitých druhů. Vedle toaletních mýdel se vyrábějí i mýdla léčivá, medicinální, jako je například mýdlo boraxové, sírové, dehtové a podobně.
Krémy ; Se nejčastěji vyrábějí z tuků buď rostlinného původu (například olivový olej a mandlový olej, kakaové máslo, kokosový olej), nebo živočišného původu (například vepřové sádlo, lanolin získávaný ze surové ovčí vlny). Ještě donedávna byla významnou součástí masťových a krémových základů v kosmetice i ve farmacii vorvaňovina čili cetaceum, tj. voskovitá hmota uložená v dutině lebky vorvaňů. Nutná ochrana a zákaz lovu těchto mořských savců však vyvolaly poptávku po náhradní přírodní surovině stejných nebo podobných vlastností. Stal se jí tzv. jojobový olej – nežluknoucí, nemastný tekutý vosk ze semen středoamerického keře Simmondsia patřícího do čeledi zimostrázovitých (Buxaceae). Dnes se Simmondsia pěstuje jednak jako nenáročná křovina k ozelenění pouští, jednak na plantážích právě jako zdroj jojobového oleje. Minerální tuky s výjimkou parafínu jsou pro výrobu kosmetických přípravků méně vhodné, protože nepronikají hlouběji do kůže, ale chrání jen její povrch. Krémy se parfémují vonnými kompozicemi nebo přírodními silicemi. Mohou mít hustší nebo řidší konzistenci. Výhodné jsou tak zvané emulzní krémy, v nichž jsou částečky tuku rozptýleny ve vodě. Příjemně se aplikují, pronikají hlouběji do pokožky a tím zabraňují předčasné tvorbě vrásek. Podle obsahu tuků rozeznáváme krémy mastné, polomastné a suché. Velmi mastné krémy mají dobrou čistící schopnost. Používají se především na suchou pleť, a to na noc. Mastná pleť vlastně krém nepotřebuje, ale aby se snadněji čistila, osvědčuje se ošetření sušším krémem přes den. Aplikace všech typů krémů má jeden účel: zachovat, případně obnovit pružnost a vláčnost pokožky a tím zlepšit její vzhled. Hydratační krémy pokožku jemně zvlhčují. Výživné krémy jí dodávají vitaminové nebo hormonální přísady. Vitamíny poskytují také krémy s přídavkem ovocných a zeleninových bioaktivátorů. Přidávají se do nich šťávy z meruněk, pomerančů, citrónů, banánů, jahod, broskví, vinné révy, rajčat, okurek a karotky. Krémy s jinými rostlinnými šťávami, jako je například šťáva z aloe, mají příznivý účinek na stárnoucí pokožku. Opalovací krémy představují rozmanitou paletu výrobků, od čistě ochranných až po ty, které obsahují účinné látky vyvolávající pigmentaci, a přírodní látky rostlinného původu (například výtažek ořešáku královského) s v nich vyskytují velmi často. Přírodní látky jako mentol nebo kafr bývají součástí masážních krémů.
Pudry ; Se vyrábějí buď ze surovin rostlinného původu, jako jsou škroby či plavuňové výtrusy, nebo z minerálních surovin,například kysličníku zinečnatého, talku a jiných. Pro potivá místa na těle jsou vhodnější minerální pudry, protože nebobtnají a nevytvářejí tedy živnou půdu pro choroboplodné mikroorganismy. Nejčastěji se vyrábějí smíšené typy pudrů z rostlinných i minerálních surovin. Barví se syntetickými barvivy, která se lépe tónují než barviva přírodní. K parfémování se většinou používají syntetické kompozice, a to 0,1-0,2% do sypkých pudrů a 1% do pudrů tuhých, stlačených. Pudry mají v kosmetice krášlící funkci, zakrývají kosmetické vady, například vrásky, jizvy, skvrny apod. Medicinální pudry obsahují navíc léčivé látky. V poslední době jsou oblíbené pudry ve formě past či krémů typu make-up.
Přípravky známé pod názvem make-up jsou určeny – podobně jako kdysi líčidla – pro definitivní úpravu obličeje. Podle konzistence rozlišujeme tři základní druhy: tekuté, pasty a práškové. Patří k nim vlastně i pudry, oční stíny, barvy na řasy, rtěnky a laky na nehty, tedy veškeré přípravky dekorativní kosmetiky. Přesto se však pod pojmem make-up rozumí většinou přípravky mající charakter líčidel. Vedle základních látek – plnidel, určují konzistenci, obsahují i látky upravovací, a to v různých barevných odstínech a s fyzikálními vlastnostmi, které ovlivňují výsledný efekt make-upu (po aplikaci na pleť). Nejčastěji se používají transparentní make-upy v různých barevných odstínech, které se hodí pro každou pokožku.
Musí mít tyto vlastnosti: nanášení nesmí činit obtíže, make-up se nesmí měnit při změnách teploty, musí udržovat přirozenou vlhkost pokožky a neomezovat její přirozené funkce, musí dokonale krýt nerovnosti a barevné skvrny na pokožce, nesmí praskat ani se drolit, musí působit sametově matně a přirozeně. Speciálními přípravky tohoto typu jsou opalovací make-upy, které zvýrazňují a oživují opálenou pleť. Při používání make-upu nejdříve naneseme na dokonale očištěnou pokožku podkladový krém, volený podle typu pleti. Krém musí make-up upevňovat, zabraňovat zvýšené sekreci tukových žláz, potivosti a tím i změně make-upu. Do vlastních make-upů se již nepřidávají žádné biologicky aktivní látky, tedy ani výtažky rostlin (ty se uplatňují jen v podkladových tekutých nebo měkkých pleťových krémech).
Rtěnky a líčidla ; Mají dekorativní charakter. Jsou to typické výrobky kosmetického průmyslu, potřebují dokonalou chemickou laboratoř, suroviny i výrobu. Vyrábějí se převážně ze syntetických surovin.
Pleťové vody ; Se vyrábějí ze zředěného 10-50% lihu s přídavkem glycerínu. Čím mastnější je pleť, tím vyšší snese koncentraci lihu. Pleťové vody se používají hlavně jako čistící, dezinfekční prostředky. Často se do nich přidávají výtažky z rostlin s protizánětlivými, protiplísňovými, stahujícími a klidnícími účinky. Těmito rostlinnými výtažky se pleťové vody zároveň aromatizují. Jako parfémy se používají osvěžující jednoduché a lehké kompozice (0,25 – 1%ní). Pokud se používají silice, musí být deterpenované, aby nedráždily pokožku. Pleťovou vodu si můžeme snadno vyrobit sami. Když např. ve 100 g 20% čistého lihu necháme vyluhovat směs stejného dílu sušeného heřmánku a šalvěje ( 10g + 10g ), získáme vynikající pleťovou vodu s čistícím, dezinfekčním a protizánětlivým účinkem. Pleťová voda bez lihu připravená ze šťávy čerstvě nastrouhaných okurek je vhodná pro zvláště choulostivou pleť. Pro ochablou pleť se zase doporučuje čerstvá šťáva z rajských jablek, která má výrazně tonizující schopnosti. K pleťovým vodám patří do určité míry i vody po holení, u nichž je zvýrazněn dezinfekční a osvěžující účinek, a kolínské vody, které mají spíše estetický efekt než kosmetický význam.
Pleťová mléka ; Jsou emulzní přípravky dvojího typu : buď je to voda v oleji, nebo olej ve vodě. Protože jsou pleťová mléka určena především k čištění suché, citlivé pokožky, nejsou parfemovaná dráždivými silicemi. Často však obsahují rostlinné složky, jako je azulén z heřmánku, extrakt z obilních klíčků a jiné.
Masky ; Jsou moderní, neobyčejně účinný kosmetický prostředek. Dávají každé ženě možnost individuální strategie v péči o pleť. Při jejich přípravě se také co nejvíce uplatní přírodní látky. Správně používané masky zjemňují a osvěžují pleť, zvyšují pružnost kůže, zlepšují její výživu a odstraňují exkrety i menší kosmetické vady. Podle účinku rozlišujeme masky zjemňující, výživné, stahující, depigmentační, vysušující, zvlhčující aj. Podle použitého materiálu známe masky lanolínové, parafínové, z horkého oleje, masky výživné ze žloutku nebo z majonézy, ze směsi žloutku a medu, masky kvasnicové, zeleninové, ovocné aj.
Pro správnou přípravu a aplikaci masky si zapamatujeme několik pravidel:
1) Masku připravuje vždy je z kvalitních a čerstvých surovin. Nehodí se k tomu např. u zeleninové masky, vyschlá mrkev nebo rajčata, citróny či banány, které se již nedají konzumovat.
2) Masku připravujeme bezprostředně před použitím. Ke krájení či strouhání surovin použijeme neoxidující kovové nebo skleněné nástroje a porcelánové či skleněné nádoby.
3) Před přiložením masky se osvědčuje parní lázeň obličeje s hlubokým očištěním pleti, případně lehká masáž.
4) Po celou dobu aplikace masky musíme být v úplném klidu, nesmíme mluvit ani číst.
5) Jedinou maskou se nic nezachrání. Kúra se musí několikrát opakovat.
6) U teplé masky je vhodný ještě suchý přebal obličeje, aby se déle udržela její správná teplota.
7) U tekutých,netuhnoucích masek (například olejových, zeleninových a ovocných) použijeme nasáklou vatu nebo hydrofilový mul naplněný zeleninovou či ovocnou dření.
8) Oči, ústa a nosní dírky ponecháme volné.
Příklady některých méně obvyklých masek ;
Heřmánková čistící a protizánětlivá maska – 100 g sušených heřmánkových úborů spaříme v čisté porcelánové nádobě vroucí vodou tak, aby se utvořila kašovitá hmota. Po 10 minutách naneseme kaši na připravené kousky mulu a pokryjeme jimi čelo, tváře až přes nos, bradu a podbradek s hrdlem. Na obličeji je ponecháme asi 20 minut, dokud nevychladnou. Před aplikací masky se osvědčuje ošetření pleti mastným krémem (zbytky krému po sejmutí masky odstraníme).
Citronová stahující a čistící maska ; Masku si připravíme z mléka, citronové dřeně a pšeničné mouky. Pastu necháme na obličeji zaschnout. Po 20 minutách omyjeme obličej teplým výluhem z heřmánku nebo řepíku ( 50g na 0,5 l vody).
Stahující maska z čajového výluhu ; Silným výluhem fermentovaného čaje nasákneme vatové tampóny a značně teplé je přiložíme na 20 minut na obličej. Potom omyjeme obličej vlažnou vodou.
Výživná maska z jahodové dřeně ; K rozmačkaným zahradním jahodám přilijeme mléko a přidáme dobře rozmačkané vařené brambory, až vznikne kaše: masku necháme působit 30 minut a potom omyjeme obličej vlažným heřmánkovým nebo řepíkovým výluhem nebo vlažnou vodou.
Výživná kvasnicová maska s mrkví ; V mléce jemně rozdrobíme kvasnice a přidáme tolik nastrouhané mrkve pokapané olivovým olejem, až vznikne kašovitá hmota. Necháme ji 20 minut působit a potom omyjeme obličej teplou vodou.
Osvěžující masky z ovocných dření ; Dřeň meruněk, banánů, jahod nebo rajčat smísíme s vaječným bílkem a poměru dvě lžíce dřeně na jeden bílek a směs zahustíme pšeničnou moukou. Masku necháme působit 15-20 minut a potom omyjeme obličej vlažnou vodou.
Přísady do koupelí ; Bývají většinou koupelové soli nebo pěny, v nichž se využívá pěnivosti saponinů. Koupele jsou důležité pro celkovou hygienu a kosmetiku těla a v koupelových přísadách můžeme využít některé rostlinné drogy s posilujícími, čistícími a protizánětlivými účinky. Těsně před koupelí si připravíme esenci – nálev nebo vývar – a nalijeme ji do lázně. Vhodnou přísadou je například nálev z heřmánku, řebříčku, šalvěje, řepíku nebo vývar z dubové či vrbové kůry, březového listí a podobně. Na jednu vanovou lázeň postačí 2 litry nálevu nebo vývaru z 0,5 kg drogy. Osvědčují se i rostlinné přísady do koupelí obsahující směs heřmánku, chmelu, meduňky, fenyklu a řebříčku.
Vlasová kosmetika ; Do této skupiny patří především četné průmyslově vyráběné přípravky k ošetřování a barvení vlasů, tužidla, laky, šampony, brilantiny a oleje na vlasy. Mnohé speciality vlasové kosmetiky obsahují rovněž přírodní látky, například březovou mízu,výtažek z heřmánku, kopřiv, chmele, cibule, jmelí aj. Nejčastěji se používá nálev z heřmánku, který má navíc určité barvící schopnosti, zlepšuje barvu světlých vlasů a zesvětluje vlasy tmavé. K barvení vlasů heřmánkem použijeme koncentraci 100-200 g drogy na 500 ml vody. Již odedávna se pro barvení vlasů úspěšně používají neškodná přírodní barviva hena a indigo.
Kosmetika dutiny ústní ; Do této skupiny kosmetických přípravků patří zubní pasty a ústní vody. Bohatě se v nich uplatňují přírodní látky s dezinfekčními,dezodoračními a protizánětlivými účinky, jako je například mentol z máty, tymol z tymiánu, anetol z anýzu i látky z jiných silic – hřebíčkové, eukalyptové, fenyklové a skořicové. Ústné vody obsahují také rostlinné tinktury (lihové výtažky), hlavně benzoovou a benzoové pryskyřice (získávané z rostliny Styrax officinalis), myrhovou z myrhovníku habešského (Commiphora abyssinica) a ratanhovou z jihoamerické rostliny Krameria triandra, a dále přírodní zelené barvivo rostlin chlorofyl.
Parfémy ; Parfémy mají pro kosmetické přípravky nesmírný význam tím, že jim propůjčují příjemnou vůni. Vyrábějí se jak z přírodních silic, tak z vonných látek synteticky podle látek přírodních napodobených a vyrobených. Toto voňavkářské umění vzniklo asi před 300 lety ve Francii. Z jednotlivých vonných látek sestavují parfuméři kompozice. Parfémy se vyrábějí ze čtyř typů vonných látek : ze základních, které mají nejtrvalejší vůni,z upravovacích čili nuancelů, jimiž se základní vůně zjemňuje, z působivých látek, které propůjčují vůni určitou originalitu a nenapodobitelnost, a konečně z látek ustalovacích, spojujících vše v harmonický a stabilní, vůni neměnící celek.
To samozřejmě neznamená, že bychom měli odmítat všechny syntetické, člověkem uměle vytvořené sloučeniny. Měli bychom si jen ujasnit, v čem spočívá skutečný pokrok. Lidé někdy v návalu nadšení nad schopností vyrobit téměř vše uměle zapomínají na to, že v živé přírodě se takové dokonalé a mnohem levnější syntézy uskutečňují odedávna. Každá rostlina je vlastně tou nejdůmyslnější továrnou na výrobu účinných, třeba i chemicky složitých látek. Tyto přírodní produkty jsou dílem živého organismu, a proto jsou pro člověka přirozené, biologicky přístupné. Díky rozvoji organické chemie a farmakologie dnes umíme říci, co která rostlina užitečného produkuje a jak tyto látky na lidský organismus působí. Z tohoto hlediska se tedy jeví znovuzavádění přírodních látek nejen v lékařství, ale i v kosmetice jako rozumné a pokrokové. Jaké kosmetické přípravky dnes známe a jak se v nich uplatňují přírodní látky?
PLEŤOVÁ KOSMETIKA
Mýdla ; Se vyrábějí neutralizací mastných kyselin louhem. Ve vodě uvolňuje rozpustná část mýdla z pokožky nečistotu a nerozpustná část – pěna – odstraňuje prach a mrtvé buňky. V kosmetice se používají tak zvaná neutrální toaletní mýdla s nadbytkem nezmýdelněného tuku, která zabraňují odtučnění kůže. Podle menšího či většího obsahu mastných kyselin mají různou jakost. K barvení i k parfémování mýdel se používají nejen syntetická barviva a kompozice, ale i přírodní barviva a silice. Kosmetická mýdla mohou obsahovat i rostlinné výtažky nebo látky izolované z různých rostlin, například z heřmánku, šalvěje a jiných rozmanitých druhů. Vedle toaletních mýdel se vyrábějí i mýdla léčivá, medicinální, jako je například mýdlo boraxové, sírové, dehtové a podobně.
Krémy ; Se nejčastěji vyrábějí z tuků buď rostlinného původu (například olivový olej a mandlový olej, kakaové máslo, kokosový olej), nebo živočišného původu (například vepřové sádlo, lanolin získávaný ze surové ovčí vlny). Ještě donedávna byla významnou součástí masťových a krémových základů v kosmetice i ve farmacii vorvaňovina čili cetaceum, tj. voskovitá hmota uložená v dutině lebky vorvaňů. Nutná ochrana a zákaz lovu těchto mořských savců však vyvolaly poptávku po náhradní přírodní surovině stejných nebo podobných vlastností. Stal se jí tzv. jojobový olej – nežluknoucí, nemastný tekutý vosk ze semen středoamerického keře Simmondsia patřícího do čeledi zimostrázovitých (Buxaceae). Dnes se Simmondsia pěstuje jednak jako nenáročná křovina k ozelenění pouští, jednak na plantážích právě jako zdroj jojobového oleje. Minerální tuky s výjimkou parafínu jsou pro výrobu kosmetických přípravků méně vhodné, protože nepronikají hlouběji do kůže, ale chrání jen její povrch. Krémy se parfémují vonnými kompozicemi nebo přírodními silicemi. Mohou mít hustší nebo řidší konzistenci. Výhodné jsou tak zvané emulzní krémy, v nichž jsou částečky tuku rozptýleny ve vodě. Příjemně se aplikují, pronikají hlouběji do pokožky a tím zabraňují předčasné tvorbě vrásek. Podle obsahu tuků rozeznáváme krémy mastné, polomastné a suché. Velmi mastné krémy mají dobrou čistící schopnost. Používají se především na suchou pleť, a to na noc. Mastná pleť vlastně krém nepotřebuje, ale aby se snadněji čistila, osvědčuje se ošetření sušším krémem přes den. Aplikace všech typů krémů má jeden účel: zachovat, případně obnovit pružnost a vláčnost pokožky a tím zlepšit její vzhled. Hydratační krémy pokožku jemně zvlhčují. Výživné krémy jí dodávají vitaminové nebo hormonální přísady. Vitamíny poskytují také krémy s přídavkem ovocných a zeleninových bioaktivátorů. Přidávají se do nich šťávy z meruněk, pomerančů, citrónů, banánů, jahod, broskví, vinné révy, rajčat, okurek a karotky. Krémy s jinými rostlinnými šťávami, jako je například šťáva z aloe, mají příznivý účinek na stárnoucí pokožku. Opalovací krémy představují rozmanitou paletu výrobků, od čistě ochranných až po ty, které obsahují účinné látky vyvolávající pigmentaci, a přírodní látky rostlinného původu (například výtažek ořešáku královského) s v nich vyskytují velmi často. Přírodní látky jako mentol nebo kafr bývají součástí masážních krémů.
Pudry ; Se vyrábějí buď ze surovin rostlinného původu, jako jsou škroby či plavuňové výtrusy, nebo z minerálních surovin,například kysličníku zinečnatého, talku a jiných. Pro potivá místa na těle jsou vhodnější minerální pudry, protože nebobtnají a nevytvářejí tedy živnou půdu pro choroboplodné mikroorganismy. Nejčastěji se vyrábějí smíšené typy pudrů z rostlinných i minerálních surovin. Barví se syntetickými barvivy, která se lépe tónují než barviva přírodní. K parfémování se většinou používají syntetické kompozice, a to 0,1-0,2% do sypkých pudrů a 1% do pudrů tuhých, stlačených. Pudry mají v kosmetice krášlící funkci, zakrývají kosmetické vady, například vrásky, jizvy, skvrny apod. Medicinální pudry obsahují navíc léčivé látky. V poslední době jsou oblíbené pudry ve formě past či krémů typu make-up.
Přípravky známé pod názvem make-up jsou určeny – podobně jako kdysi líčidla – pro definitivní úpravu obličeje. Podle konzistence rozlišujeme tři základní druhy: tekuté, pasty a práškové. Patří k nim vlastně i pudry, oční stíny, barvy na řasy, rtěnky a laky na nehty, tedy veškeré přípravky dekorativní kosmetiky. Přesto se však pod pojmem make-up rozumí většinou přípravky mající charakter líčidel. Vedle základních látek – plnidel, určují konzistenci, obsahují i látky upravovací, a to v různých barevných odstínech a s fyzikálními vlastnostmi, které ovlivňují výsledný efekt make-upu (po aplikaci na pleť). Nejčastěji se používají transparentní make-upy v různých barevných odstínech, které se hodí pro každou pokožku.
Musí mít tyto vlastnosti: nanášení nesmí činit obtíže, make-up se nesmí měnit při změnách teploty, musí udržovat přirozenou vlhkost pokožky a neomezovat její přirozené funkce, musí dokonale krýt nerovnosti a barevné skvrny na pokožce, nesmí praskat ani se drolit, musí působit sametově matně a přirozeně. Speciálními přípravky tohoto typu jsou opalovací make-upy, které zvýrazňují a oživují opálenou pleť. Při používání make-upu nejdříve naneseme na dokonale očištěnou pokožku podkladový krém, volený podle typu pleti. Krém musí make-up upevňovat, zabraňovat zvýšené sekreci tukových žláz, potivosti a tím i změně make-upu. Do vlastních make-upů se již nepřidávají žádné biologicky aktivní látky, tedy ani výtažky rostlin (ty se uplatňují jen v podkladových tekutých nebo měkkých pleťových krémech).
Rtěnky a líčidla ; Mají dekorativní charakter. Jsou to typické výrobky kosmetického průmyslu, potřebují dokonalou chemickou laboratoř, suroviny i výrobu. Vyrábějí se převážně ze syntetických surovin.
Pleťové vody ; Se vyrábějí ze zředěného 10-50% lihu s přídavkem glycerínu. Čím mastnější je pleť, tím vyšší snese koncentraci lihu. Pleťové vody se používají hlavně jako čistící, dezinfekční prostředky. Často se do nich přidávají výtažky z rostlin s protizánětlivými, protiplísňovými, stahujícími a klidnícími účinky. Těmito rostlinnými výtažky se pleťové vody zároveň aromatizují. Jako parfémy se používají osvěžující jednoduché a lehké kompozice (0,25 – 1%ní). Pokud se používají silice, musí být deterpenované, aby nedráždily pokožku. Pleťovou vodu si můžeme snadno vyrobit sami. Když např. ve 100 g 20% čistého lihu necháme vyluhovat směs stejného dílu sušeného heřmánku a šalvěje ( 10g + 10g ), získáme vynikající pleťovou vodu s čistícím, dezinfekčním a protizánětlivým účinkem. Pleťová voda bez lihu připravená ze šťávy čerstvě nastrouhaných okurek je vhodná pro zvláště choulostivou pleť. Pro ochablou pleť se zase doporučuje čerstvá šťáva z rajských jablek, která má výrazně tonizující schopnosti. K pleťovým vodám patří do určité míry i vody po holení, u nichž je zvýrazněn dezinfekční a osvěžující účinek, a kolínské vody, které mají spíše estetický efekt než kosmetický význam.
Pleťová mléka ; Jsou emulzní přípravky dvojího typu : buď je to voda v oleji, nebo olej ve vodě. Protože jsou pleťová mléka určena především k čištění suché, citlivé pokožky, nejsou parfemovaná dráždivými silicemi. Často však obsahují rostlinné složky, jako je azulén z heřmánku, extrakt z obilních klíčků a jiné.
Masky ; Jsou moderní, neobyčejně účinný kosmetický prostředek. Dávají každé ženě možnost individuální strategie v péči o pleť. Při jejich přípravě se také co nejvíce uplatní přírodní látky. Správně používané masky zjemňují a osvěžují pleť, zvyšují pružnost kůže, zlepšují její výživu a odstraňují exkrety i menší kosmetické vady. Podle účinku rozlišujeme masky zjemňující, výživné, stahující, depigmentační, vysušující, zvlhčující aj. Podle použitého materiálu známe masky lanolínové, parafínové, z horkého oleje, masky výživné ze žloutku nebo z majonézy, ze směsi žloutku a medu, masky kvasnicové, zeleninové, ovocné aj.
Pro správnou přípravu a aplikaci masky si zapamatujeme několik pravidel:
1) Masku připravuje vždy je z kvalitních a čerstvých surovin. Nehodí se k tomu např. u zeleninové masky, vyschlá mrkev nebo rajčata, citróny či banány, které se již nedají konzumovat.
2) Masku připravujeme bezprostředně před použitím. Ke krájení či strouhání surovin použijeme neoxidující kovové nebo skleněné nástroje a porcelánové či skleněné nádoby.
3) Před přiložením masky se osvědčuje parní lázeň obličeje s hlubokým očištěním pleti, případně lehká masáž.
4) Po celou dobu aplikace masky musíme být v úplném klidu, nesmíme mluvit ani číst.
5) Jedinou maskou se nic nezachrání. Kúra se musí několikrát opakovat.
6) U teplé masky je vhodný ještě suchý přebal obličeje, aby se déle udržela její správná teplota.
7) U tekutých,netuhnoucích masek (například olejových, zeleninových a ovocných) použijeme nasáklou vatu nebo hydrofilový mul naplněný zeleninovou či ovocnou dření.
8) Oči, ústa a nosní dírky ponecháme volné.
Příklady některých méně obvyklých masek ;
Heřmánková čistící a protizánětlivá maska – 100 g sušených heřmánkových úborů spaříme v čisté porcelánové nádobě vroucí vodou tak, aby se utvořila kašovitá hmota. Po 10 minutách naneseme kaši na připravené kousky mulu a pokryjeme jimi čelo, tváře až přes nos, bradu a podbradek s hrdlem. Na obličeji je ponecháme asi 20 minut, dokud nevychladnou. Před aplikací masky se osvědčuje ošetření pleti mastným krémem (zbytky krému po sejmutí masky odstraníme).
Citronová stahující a čistící maska ; Masku si připravíme z mléka, citronové dřeně a pšeničné mouky. Pastu necháme na obličeji zaschnout. Po 20 minutách omyjeme obličej teplým výluhem z heřmánku nebo řepíku ( 50g na 0,5 l vody).
Stahující maska z čajového výluhu ; Silným výluhem fermentovaného čaje nasákneme vatové tampóny a značně teplé je přiložíme na 20 minut na obličej. Potom omyjeme obličej vlažnou vodou.
Výživná maska z jahodové dřeně ; K rozmačkaným zahradním jahodám přilijeme mléko a přidáme dobře rozmačkané vařené brambory, až vznikne kaše: masku necháme působit 30 minut a potom omyjeme obličej vlažným heřmánkovým nebo řepíkovým výluhem nebo vlažnou vodou.
Výživná kvasnicová maska s mrkví ; V mléce jemně rozdrobíme kvasnice a přidáme tolik nastrouhané mrkve pokapané olivovým olejem, až vznikne kašovitá hmota. Necháme ji 20 minut působit a potom omyjeme obličej teplou vodou.
Osvěžující masky z ovocných dření ; Dřeň meruněk, banánů, jahod nebo rajčat smísíme s vaječným bílkem a poměru dvě lžíce dřeně na jeden bílek a směs zahustíme pšeničnou moukou. Masku necháme působit 15-20 minut a potom omyjeme obličej vlažnou vodou.
Přísady do koupelí ; Bývají většinou koupelové soli nebo pěny, v nichž se využívá pěnivosti saponinů. Koupele jsou důležité pro celkovou hygienu a kosmetiku těla a v koupelových přísadách můžeme využít některé rostlinné drogy s posilujícími, čistícími a protizánětlivými účinky. Těsně před koupelí si připravíme esenci – nálev nebo vývar – a nalijeme ji do lázně. Vhodnou přísadou je například nálev z heřmánku, řebříčku, šalvěje, řepíku nebo vývar z dubové či vrbové kůry, březového listí a podobně. Na jednu vanovou lázeň postačí 2 litry nálevu nebo vývaru z 0,5 kg drogy. Osvědčují se i rostlinné přísady do koupelí obsahující směs heřmánku, chmelu, meduňky, fenyklu a řebříčku.
Vlasová kosmetika ; Do této skupiny patří především četné průmyslově vyráběné přípravky k ošetřování a barvení vlasů, tužidla, laky, šampony, brilantiny a oleje na vlasy. Mnohé speciality vlasové kosmetiky obsahují rovněž přírodní látky, například březovou mízu,výtažek z heřmánku, kopřiv, chmele, cibule, jmelí aj. Nejčastěji se používá nálev z heřmánku, který má navíc určité barvící schopnosti, zlepšuje barvu světlých vlasů a zesvětluje vlasy tmavé. K barvení vlasů heřmánkem použijeme koncentraci 100-200 g drogy na 500 ml vody. Již odedávna se pro barvení vlasů úspěšně používají neškodná přírodní barviva hena a indigo.
Kosmetika dutiny ústní ; Do této skupiny kosmetických přípravků patří zubní pasty a ústní vody. Bohatě se v nich uplatňují přírodní látky s dezinfekčními,dezodoračními a protizánětlivými účinky, jako je například mentol z máty, tymol z tymiánu, anetol z anýzu i látky z jiných silic – hřebíčkové, eukalyptové, fenyklové a skořicové. Ústné vody obsahují také rostlinné tinktury (lihové výtažky), hlavně benzoovou a benzoové pryskyřice (získávané z rostliny Styrax officinalis), myrhovou z myrhovníku habešského (Commiphora abyssinica) a ratanhovou z jihoamerické rostliny Krameria triandra, a dále přírodní zelené barvivo rostlin chlorofyl.
Parfémy ; Parfémy mají pro kosmetické přípravky nesmírný význam tím, že jim propůjčují příjemnou vůni. Vyrábějí se jak z přírodních silic, tak z vonných látek synteticky podle látek přírodních napodobených a vyrobených. Toto voňavkářské umění vzniklo asi před 300 lety ve Francii. Z jednotlivých vonných látek sestavují parfuméři kompozice. Parfémy se vyrábějí ze čtyř typů vonných látek : ze základních, které mají nejtrvalejší vůni,z upravovacích čili nuancelů, jimiž se základní vůně zjemňuje, z působivých látek, které propůjčují vůni určitou originalitu a nenapodobitelnost, a konečně z látek ustalovacích, spojujících vše v harmonický a stabilní, vůni neměnící celek.
zdroj: Belidis