Život se strachem je ubohým přežíváním…
Strach je emoce, která je důležitým mechanismem našeho přežití. Ale v pouze v případech, že nám jde o život nebo nám hrozí nebezpečí. Pokud strach překračuje tento rámec, degraduje náš život na pouhé přežívání. Ničí to nejen nás samotné ale také naše okolí. Proč se tolik bojíme ve společnosti, která je mírumilovná? Hrozí nám snad dnes a denně velké nebezpečí? Jde nám o život? Pochybuji. A přesto se neustále něčeho bojíme. Klepeme se strachy před naprostými malichernostmi. Ať to jsou ženy nebo muži. Všichni bez rozdílu. Strach, který v nás samotných neustále kvete, je jen výplodem špatně nastavené vlastní mysli. Naše hodnoty se překroutily, naše chápání a vnímání je degradované. Částečně za to může společnost, více však my sami. Uvěřili jsme totiž bludům kolem nás. Když máme strach, svěřujeme se a zaséváme tak strach i kolem sebe. Máme strach o práci, o peníze, o své blízké, o všechno kolem nás. Žijeme se strachem tak svázáni, že si ani neuvědomujeme, jak moc nás ovládá...