VIZÁŽISTA

" Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti. " - Tomáš Garrigue Masaryk Většina z nás si myslí, že vždy ví, co chce. A stáváme se díky tomu sami čím dál více nemocní. Jsme nervozní, neurotičtí a čím dál více žijeme ve vnitřním napětí. Vysokém napětí. A neuróza je duševní onemocnění, která je důsledkem toho, jak svoje neakceptovatelné představy o sobě a tendence se podle nich chovat vytlačujeme pryč ze sebe, většinou do nevědomí či do druhých lidí kolem nás, především partnerů. Zkusili jste někdy svého partnera, či sebe dovést k myšlence, že jsme rozdělená, duální lidská bytost? Zkusili jste mu někdy tohle poznání přinést? Hmm a to ještě žijete? Ničemu se člověk tolik nebrání jako tomu uvědomit si, že není tím, za co se dosud poklá...

Míváte někdy problém s utrácením? Pokud ano, prvním krokem je zmapovat momenty, kdy utrácíte nejvíc. Dejte si to jako cíl a sledujte to týden nebo dva. Pište si poznámky a pokaždé, když budete mít chuť si něco koupit, ať už je to praktické nebo ne, udělejte si do bloku čárku. Takhle pokračujte, kupujete-li si něco online nebo třeba v obchodě, koukáte-li do katalogu, přemýšlíte-li nad novým iPodem jednou nebo i vícekrát za den. Vždy si napište čárku. Nezáleží na tom, jestli si věc koupíte, mapujte svoje myšlenky. Častokrát jsou podvědomé. Nebudete moci kontrolovat, kolik utrácíte, když si to neuvědomujete. Mám pro vás i další tipy, které vám pomohou dostat svoje útraty pod kontrolu: ☻ Vyhýbejte se velkým nákupním střediskům. To, že tam půjdete, už vás prakticky odsuzuje k nákupu. Jděte raději na procházku nebo buďte doma. ☻ Pokud musíte na nákup, udělejte si seznam. A držte se ho. Řekněte si, že cokoli není na seznamu, je striktně zakázáno. ☻ Udělejte si 30 denní seznam. Chcete-li si n...

„Tak já si jdu namalovat obličej na ksicht.“ Ženy, která z nás tuhle větu nikdy neslyšela? Já tedy hodněkrát. Dost na mě zapůsobila a dlouho jsem v sobě nosila dojem, že malovat se je nutnost. Že přece žena nevyjde z domu jen tak, jak se ráno probudila. Přitom mi ta myšlenka vždycky byla cizí a působila na mě nepříjemným tlakem. Přehrajte si celý příspěvek Až když jsem se nad tím nedávno konečně pořádně zamyslela, dospěla jsem k rozhodnutí, že ze sebe ten tlak sejmu a přestanu se malovat. Důvodů jsem měla víc.  Make-up mi přijde děsně nepraktický. Často si mnu oči, potím se nebo slzím, takže se mi všechno rozmaže. Večer to všechno pracně odstraním, abych ráno začala nanovo. Nebaví mě to. A taky mi to přijde zbytečné. Snažím se mít se ráda taková, jaká jsem. A tak se mi zdá, že malováním obličeje říkám, že jsem nespokojená s tím, jak přirozeně vypadám, že si musím dávat nějakou masku. Přitom to, jaká jsem uvnitř nebo co říkám, by mělo mít větší hodnotu než to, jak vypadám....

Strávil jsem nyní několik dnů hodnocením krásy na soutěži v make-upu. Konkrétně mezinárodním Mistrovství ČR v make-upu pro rok 2015 . Říkám si už skoro 15 let, jak mne každý den znovu a znovu překvapuje krása žen a to, jak s ní ženy dovedou, promiňte mnohdy "blbě" zacházet. je mi to z pozice muže vlastně líto, když si uvědomuji, kam jsme ženy zahnaly. Ano, my muži jsme jim dali jen mužský svět, kde pro chuť a zájem po kráse žen, vlastně není mnoho místa. Jo, je mnoho chuti po vyvolání sexuální přitažlivosti, ale ta nespočívá jenom ve vnějším obalu. A mnoho žen se nechá zatlačit do kouta a tak trochu i do koita a pokouší se napodobovat trendy a vytvářet na sobě looky, až je z toho trochu jeden člověk trochu fucking.  Opět sem si díky uplynulým dnům uvědomil, jak je krása důležitá a že je jistým druhem spirituality. Proto sem nazval to, co dělám Spiritual Image . Už nedělám bezduchou krásu. To protože spiritualita je uměním proměny. Naší duše, která se zjevuje na povrchu...

Návrat k přírodě? Odpověď na tuto jednoduchou otázku není lehká. Dnešní kosmetické přípravky dokonce ani nemůžeme jednoznačně nazvat moderními. Jsou pouze na úrovni našich současných znalostí a při jejich výrobě se využívá všech nejnovějších technických vymožeností. Ani seberozsáhlejší kosmetický sortiment však nemůže být nikdy úplný. Každý člověk má na kosmetiku jiné požadavky a uspokojit je není právě lehké. Vedle přípravků vyráběných kosmetickým průmyslem tedy stále zbývá dosti prostoru pro individuální kosmetickou péči a pro přípravky vyrobené po domácku. A právě v lidové kosmetice jsou některé rostliny nenahraditelné. To samozřejmě neznamená, že bychom měli odmítat všechny syntetické, člověkem uměle vytvořené sloučeniny. Měli bychom si jen ujasnit, v čem spočívá skutečný pokrok. Lidé někdy v návalu nadšení nad schopností vyrobit téměř vše uměle zapomínají na to, že v živé přírodě se takové dokonalé a mnohem levnější syntézy uskutečňují odedávna. Každá rostlina je vlastně tou ne...

Nejste si jistá,jestli je vaše pokožka opravdu suchá? Pokud bezprostředně po umytí či sprchování ucítíte na těle a v obličeji nepříjemné pnutí, je jasné, že vaší kůži chybí potřebná hydratace (stejná reakce se dostaví při pobytu v suchém a větrném počasí a v klimatizované místnosti). Místo vody zkuste minerálku : k mytí obličeje nepoužívejte vodu z kohoutku. Místo toho si pro tento účel nakupte minerálky (na jedno opláchnutí stačí malá sklenka. Voda z kohoutku totiž kromě jiných nežádoucích přísad obsahuje chlór, který pokožku ještě více vysušuje a dráždí. Je dobré nalít si i trochu minerálky do malého rozprašovače a během dne si pleť několikrát navlhčit. Na koupel a sprchování použijte samozřejmě vodu z vodovodu, ale dejte pozor, aby nebyla příliš horká, a do vany kápněte trochu dětského oleje. Mýdlo na obličej nepatří : Důležité jsou i šetrné mycí a kosmetické prostředky. Existuje jeden zvlášť škodlivý zlozvyk – umývat si obličej mýdlem, které pleť zbavuje přirozené vlhkosti a ochr...

Strach je emoce, která je důležitým mechanismem našeho přežití. Ale v pouze v případech, že nám jde o život nebo nám hrozí nebezpečí. Pokud strach překračuje tento rámec, degraduje náš život na pouhé přežívání. Ničí to nejen nás samotné ale také naše okolí. Proč se tolik bojíme ve společnosti, která je mírumilovná? Hrozí nám snad dnes a denně velké nebezpečí? Jde nám o život? Pochybuji. A přesto se neustále něčeho bojíme. Klepeme se strachy před naprostými malichernostmi. Ať to jsou ženy nebo muži. Všichni bez rozdílu. Strach, který v nás samotných neustále kvete, je jen výplodem špatně nastavené vlastní mysli. Naše hodnoty se překroutily, naše chápání a vnímání je degradované. Částečně za to může společnost, více však my sami. Uvěřili jsme totiž bludům kolem nás. Když máme strach, svěřujeme se a zaséváme tak strach i kolem sebe.  Máme strach o práci, o peníze, o své blízké, o všechno kolem nás. Žijeme se strachem tak svázáni, že si ani neuvědomujeme, jak moc nás ovládá...